Postav hlídku

Originální název: Go Set a Watchman
Autor: Harper Lee
Rok vydání celosvětově: 2016
Nakladatelství: Mladá fronta

Série: Jako zabít ptáčka, 2. díl
Žánr: Román
Počet stran: 232 stran
Obsah:

Šestadvacetiletá Jean Loiuse Finchová (Čipera) se vrací z New Yorku do Maycombu v Alabamě, aby navštívila svého stárnoucího otce Atticuse.
Doma zjišťuje, jak se její město i blízcí lidé pod tlakem politických i rasových motivů změnili. Najednou se jí začnou vybavovat vzpomínky na dětství, a to, čemu vždy věřila, se začíná drolit. Prožívá také vztah se svým vyvoleným, který vzhlíží k jejímu otci. Ovšem ona sama si přestává být jista, zda je to stále ten neochvějný hrdina, jenž stojí vždy na straně práva a spravedlnosti, jak se jevil v mládí…

~~~

Na Postav hlídku jsem se docela těšila, přece jen Jako zabít ptáčka se mi velmi líbilo a já si to i oblíbila. Bohužel jsem byla zklamaná a kniha mě nebavila. Byla spíše zaměřena na to, jak Čipera objevuje samu sebe a její svět, co znala se pomalu a jistě hroutí.

Hodně jsem se těšila na jednu postavu, která mě nakonec tak šokovala, že ta radost úplně vyprchala. Stejně tak i třetí dětský hrdina, který se objevoval v první knize, zde není. Jen o něm slabá zmínka, že je kdesi v Evropě. Místo toho se objevila jiná osoba, kterou Čipera znala z dětství. Bohužel však pro mě, já si ho vůbec nevybavovala a měla jsem i zprvu co dělat, abych si ho dokázala pořádně někam zařadit.

„Pro mě za mě si můžete psát třeba do soudného dne, ale pokud se vaše odpovědi neshodují s mými, jsou zkrátka špatně."

Jediné, co mě na knize nejvíce bavilo, byly Čipeřiny vzpomínky na mládí, co se svým bratrem všechno vyváděli. To jediné bylo opravdu nejlepší a někdy jsem se přistihla, jak se u toho usmívám. Ty jejich nápady za to fakt stály a věřím, že i dospělí se díky tomu pobavili.

Problémy týkající se rasismu, americké politiky mě už nebavily. Bohužel se zde velmi často řešily a byly ukázány i jejich dopady. U rozhovorů ohledně politiky jsem se dosti nudila, a dokonce jsem se nutila k jejich dočtení s tím, že to pak bude lepší.

Když to vezmu, tak s Postav hlídku jsem se vůbec netrefila. Popravdě nečíst ji, tak budu mnohem spokojenější a vyhnula bych se tak jednomu šoku. Takže pokud nad knihou uvažujete a chcete si přečíst téma týkající se rasismu, směle do toho. Kniha by se vám mohla líbit. Ale pokud čekáte obdobný příběh u Jako zabít ptáčka, tak to opravdu nečekejte. Můžete počítat jen s pár vzpomínkami.

 

Z ostatních obálek mě nejvíce zaujala tato turecká. Už jen na první pohled mě upoutala, a to se o pozornost ještě hlásila anglická obálka.

★★☆☆☆