Slepá mapa

Autor: Alena Mornštajnová
Nakladatelství: Host
Žánr: Román
Počet stran: 396 stran
Obsah:
Příběh začíná před první světovou válkou, kdy Anna, vypravěččina babička, odjíždí přes odpor svých rodičů s vyvoleným Antonínem do pohraničního městečka na severu Čech. Jako by počáteční písmeno jejich jmen vyjadřovalo naději, že právě tady spolu mohou začít nový život. Jméno však současně symbolizuje i to, co si vybrat nemůžeme, co je nám dáno jako rodinné dědictví, které si přese všechno odhodlání ke změně vždy neseme s sebou. Anebo také osud, na jehož zkoušky máme jen pramalý vliv.
Nový začátek se tak záhy proměňuje v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později pak čeká jiný nový začátek i na jejich dceru Alžbětu, která musí prchat před německou armádou zabírající pohraničí, a po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu — tentokrát v podobě důstojníka StB — i život vypravěčky příběhu, Anežky. (zkráceno)

~~~

Toto je mé první setkání s typem rodinné ságy. A teda mohu říci, že to bylo opravdu příjemné setkání, kdy jsem objevila, že i tyto knihy jsou velmi zajímavé. Též příběh se rychle čte a k tomu můžete sledovat jednotlivé osudy a vidět, jak se to s víceméně každým členem rodiny vyvíjí. Řeknu vám, že mě to tak moc pohltilo, až jsem to měla

Důležité pro tuto knihu je, abyste věděli, o kom se vypráví. V knize se totiž objevuje velké množství postav a též se na ně některé scény přímo soustředí, kde vám popíšou jejich život. Popravdě, stalo se mi, že jsem u jedné vůbec netušila, o koho se jedná, ale to naštěstí brzy bylo vysvětleno. Takže je možné, že se u ní trošičku zaseknete. Ale taky vám může jen z toho příjmení dojít, kdo je danou osobou. No, sami uvidíte, až se k tomu dostanete.

Nejvíce z postav mě bavil příběh Anežky. Hodně jsem Anežce fandila a přála jí jen to nejlepší. A též jsem se v jednu chvíli o ni i bála. Hned jako další se mi dost líbil příběh Anny a Antonína. Oba dva jsem si ihned brzy oblíbila a přišli mi jako správní lidé. I Alžbětin příběh byl dobře podaný, jenže já si ji nedokázala moc oblíbit. Což věřím, že za to mohlo to, že mi přišla poněkud nesympatická.

Udělali pro mě, co mohli.

Je zde pojatý velký časový úsek, přičemž, velké události zde nejsou nějak moc dlouze popsány. Jen, že nastaly a pak se autorka hlavně zaobírá jejími dopady, a že tedy byly někdy opravdu velké. Ale nejdůležitější jsou zde vztahy mezi jednotlivými členy rodiny a samozřejmě i vztahy s dalšími lidmi. A to je na Slepé mapě to nejlepší, sledovat vývoj vztahů.

Když to vezmu, tak se autorka moc nesoustředí na popis prostředí. Jediný, který byl nejvíce popsán, byl u Anny a Antonína. Ale vůbec to ničemu nevadí, protože místo toho můžete propustit uzdu fantazii. Navíc zde prostředí není pro čtenáře příliš důležité. Mně osobně ani extra nevadil, nebo spíše, ani jsem si neuvědomila, že by mi nějak měl chybět. Tak či tak vesnička byla skvěle popsaná a města už si člověk dokáže představit.

Určitě ji doporučuji přečíst, hlavně pro vás, kteří máte rádi rodinné ságy. A pokud se vám líbí i k tomu velké historické události, tak tato kniha je přímo pro vás. Navíc je to česká autorka, která opravdu umí skvěle psát, a já se těším, až od ní zkusím další knihy.

★★★★☆