Bouře mečů

Originální název: A Storm of Swords
Autor: George R. R. Martin 
Rok vydání celosvětově: 2000
Nakladatelství: Argo
Série: Píseň ledu a ohně, 3. díl
Žánr: Dobrodružné, Fantasy, Román
Počet stran: 1132 stran
Obsah:
Z pěti uchazečů o trůn je jeden mrtvý, další upadli v nemilost, a boj, v němž jsou bez skrupulí uzavírána nová spojenectví a rušena stará, zuří nemilosrdně dál. Moc rodu Lannisterů hrozivě sílí, avšak Tyrion trpí stále většími ústrky od své intrikánské sestry, krutého otce i zkaženého sadistického synovce. Robb Stark je nucen bránit mladé království proti zuřivosti Greyjoyů, kteří si chtějí Sever zabrat pro sebe. Divocí vytáhli zpoza Zdi a spolu s nimi nabývají na síle Jiní. O celý kontinent dál se vydává na válečné tažení Daenerys a její draci nebezpečně rostou. Každý podniká odhodlanou výpravu za své vítězství, a všichni dohromady halí svět do temné bouře mečů, která je však pouhou dětskou šarvátkou ve srovnání s válkou mezi silami dobra a zla, jejíž hrozba se blíží... 

~~~

Tuto knihu jsem četla velmi dlouho. Když to tak počítám, vychází mi to celkově na čtyři měsíce. Snad nejdéle čtená kniha. Celkově důvod pro to byl velmi jednoduchý, bohužel jsem na Bouři mečů neměla tolik času, kolik jsem chtěla. Ale nakonec jsem ji ještě zvládla přečíst v tomto roce, za což jsem i ráda.

Zpočátku chvíli trvalo, než se kniha pořádně rozjede. Přece jen si autor musel vytvořit základy, jak to bude pokračovat. A tedy, velmi se mu to podařilo. Postupně kniha dostala spád a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Zajímalo mě, co bude dál, jak to všechno skončí. Mohu říci, že mě Bouře mečů dokázala dostat do údivů, kdy jsem jenom zírala. Někdy jsem nad tím i přemýšlela, co k tomu povede, či jen co tou poslední větou myslel, protože se sem tam vyskytla neurčitá věc. Ale ta se dala nakonec odhadnout.

Hodně se mi líbilo popisování okolí, je vidět, že to autor prostě umí a já si dokázala skvěle představit okolí. Ačkoli se nejedná o nikterak krátké popisy, nemyslím si, že by to mělo vadit, jelikož v knize jsou dané tak, aby nerušily přímo čtení příběhu. Říkám si, kdo se dostal až do 3. dílu, tak bude na to již navyklý.

„Postavím tě s lukem na věž, ale jestli odtamtud spadneš, tak za mnou brečet nechoď."

Opět jsme se setkali s našimi obvyklými postavami z předchozích dílů. Plus se objevilo pár nových pohledů. Zde se objevil Jamie a Samwell. Mohu říci, že ačkoli jsem jednu osobu neměla vůbec ráda, nějak jsem si ji dokázala oblíbit. Takže jsem byla překvapená, když jsem zjistila, že ta postava vlastně není vůbec špatná. Jediné, co se u mne nezměnilo, bylo, že jsem nadále nemusela Catelyn. Ačkoli bylo zajímavé číst, to co se u ní děje, přímo ji samotnou jsem neměla moc ráda.

Nejradši jsem četla z pohledu dvou černých bratrů. Hlavně ke konci to bylo nejzajímavější. A samozřejmě jsem měla ráda části z pohledu Brana. Toho chlapce jsem si tak moc oblíbila, že mu držím palce, ať se mu se sourozenci Reedovi všechno povede.  Dále Tyrion mě dost bavil, zatím můj jediný nejoblíbenější člen Lannisterů. Trochu mne mrzela Arya, oproti výše vyjmenovaným mě bavila méně.

Žádné mínusy jsem na knize nenašla. Možná pro některé bude odpuzující počet stran, což v tomto případě je dobře, že je to dlouhé. Protože to stojí za to, abychom se jednotlivé události dozvěděli od různých postav a k i jejich názor. Už jen kvůli tomu za to stojí. Popravdě, vůbec by mi nevadilo, kdyby to bylo o něco další. Maximálně by mě bolela ruka, jak by to bylo těžké.

Při výběru obálek jsem netušila, že mne zaujmou hned tři obálky, které jsou si navzájem velmi podobné a skvěle vytvořené. Jedna z nich je i u nás (jedná se o muže v lese). A další je pro změnu u Střetu králů. Takže můj výběr se krásně zúžil na jednu, jedná se o portugalskou obálku.

★★★★★