Malé pikantní vraždy

Originální název: Miese kleine Morde: Crime Story
Autor: Jussi Adler-Olsen
Rok vydání celosvětově: 2018
Nakladatelství: Host
Žánr: Detektivní, Humorné, Povídky
Počet stran: 103 stran
Obsah:
Černočerný obchodní nápad Lars Hvilling Hansen vede v podstatě obyčejný život. Až do chvíle, kdy ho opustí žena a on sám se navíc ocitne ve finanční tísni. Lars tak musí zvážit všechny možnosti. Naštěstí má senzační obchodní nápad! Vypozoruje, že ženy dokážou někdy mluvit opravdu otevřeně: se svým kadeřníkem nebo s nejlepší kamarádkou klidně probírají, jak se nejlépe zbavit manžela. Ano, za přiměřený honorář Lars osvobodí ženy od jejich manželů. Jen přitom nesmí téct krev, a to za žádnou cenu. A úspěch se dostaví — Lars si slušně vydělává, poptávka je vysoká a jeho metoda nenapadnutelná. Pak se však stane něco, co podstatou jeho nového dvojího života zásadně otřese…

~~~

Po velmi dlouhé době jsem opět šáhla po detektivce, a k tomu rovnou ještě ke dvěma povídkám. Čtení Malých pikantních vražd mě docela bavilo, ale nejedná se o něco, co by mě dokázalo pořádně překvapit. Ale šlo o docela příjemnou jednohubku.

Kniha obsahuje dvě povídky, ta jedna se nazývá Malé pikantní vraždy, je zároveň názvem knihy. Druhá povídka se jmenuje Škvíra, avšak ta je mnohem kratší než ta první. Oba příběhy jsou sledovány z er formy, a dokonce se v každé z povídek objeví dva různé pohledy. 

V obou případech se nejedná o příběh, kde by čtenář hledal vodítka, a snažil se uhodnout, jak to bude dál. Děj je plně naservírován čtená, a ten ví, v prvním případě, kdo je vrahem, a co se všechno bude dít. V druhém případě to lze velmi snadno odhadnout. Mně osobně to nevadilo, jelikož jsem u knihy mohla vypnout.

A jak už to v životě bývá, k jeho profesi ho přivedla jedna jediná věta.

Nejvíce se mi však líbila druhá povídka, která byla mnohem kratší, ale zajímavější. Škvíra mě velmi zaujala svým tématem, a dokonce mě v jeden moment přiměla nad ní zapřemýšlet. Avšak překvapena jsem byla koncem první povídky, který jsem nečekala, a který mi právě přišel trošku přitažený za vlasy.

Z postav jsem si za tak krátkou dobu nikoho neoblíbila, přece jen, jedná se o povídky. Ale mohu říci, že mě velmi bavilo sledovat jejich pohnutky a hlavně myšlenky. Navíc to plánování vražd bylo docela zajímavé.

Malé pikantní vraždy mi přišly lehce přitažené za vlasy a těžko uvěřitelné, ale i tak bych řekla, že se jednalo o docela milé čtení. Hlavní je, že od toho člověk nesmí nic očekávat, a pak věřím, že by se někomu mohla i hodně líbit. Pokud máte chuť na detektivní a lehce neuvěřitelnou jednohubku, je toto pro vás. 

Výběr obálek mi nedělal problém, jelikož byly pouze tři a nejvíce mě zaujala právě tato holandská obálka. 

★★★☆☆