Enderova hra

Originální název: Ender's Game
Autor:  Orson Scott Card
Rok vydání celosvětově: 1985
Nakladatelství: Laser-books
Série: Ender, 1. díl
Žánr: Sci-fi, Román, Válečné
Počet stran: 376 stran
Obsah:
Lidstvo jen se štěstím odvrátilo zničující útok mimozemské civilizace úlového typu. A protože nejlepší obranou je útok, rozhodlo se pro protiúder. Zatímco se po dlouhou dobu vysílané vesmírné lodě blíží k území nepřítele, program pro výchovu mladých velitelů se snaží nalézt toho pravého vůdce, jenž by zneškodnil mimozemskou hrozbu jednou provždy. Zdá se, že tím pravým je Andrew "Ender" Wiggin, geniální chlapec, jenž se v útlém věku stane hlavní nadějí na vítězství. Ovšem nároky na něj kladené jsou enormní, pokud zvítězí, stane se pachatelem xenocidy - absolutního vyhlazení mimozemské inteligentní rasy, a pokud prohraje, pak bude lidstvo vydáno na milost agresivnímu nepříteli. Žádný dospívající chlapec dosud nikdy nečelil tak vážné výzvě... 

~~~

Nastal další měsíc a s tím i kniha, která se čte ve čtenářském klubu. Zprvu mě tedy ani nelákala, říkala jsem si, že budu mít co dělat, abych ji vůbec přečetla. Že tohle určitě není nic pro mne a budu ji mít na dlouho. Ani nevíte, jak jsem byla překvapená, když se to tak nestalo. Rozečetla jsem ji a nemohla jsem se vůbec od ní odtrhnout, takže jsem ji za jediný den přelouskala.

Zprvu to bylo docela náročné, protože autor vás hodí hned do příběhu a orientovat se v tom je velice těžké. Postupem stránek pomalu začínáte chápat okolí, děj a další věci. A jakmile se již orientujete, může se vám to dostat pod kůži jako mně a nebudete schopní se od toho odlepit a jste zvědaví, jak to dopadne.

Celou dobu jsem si ale nedokázala navyknout na myšlenkové pochody Endera. Nedokázala jsem si pod nimi představit malého kluka, vždy jsem si představila dospělou osobu, načež mi pak bylo později připomenuto, že je to malý kluk. Ale když nad tím uvažuji, tak asi nemohl ani přemýšlet jako dítě po tom, co všechno prožil a hlavně, že byl géniem.

"Nevěděl jsem, že jste tu. Nevěděl jsem, že přijdete."

Nejvíce mě na knize bavila část, kdy se Ender objevil v Bitevní škole. Ten život tam, hry, které musel odehrát. Hlavně pak jeho taktika, kterou musel pokaždé měnit, aby si na ni nezvykly předchozí týmy. A co teprve blížící se konec, ten mě bavil pomalu ještě víc.

Jsem ráda, že v knize se objevily i pohledy různých postav na věc. Popravdě byly i dost důležité, protože bez nich by se určité události nešly jen tak pochopit. A takhle jsou naprosto pěkně vysvětleny a je za nimi vidět i důvod pro jejich činnost.

Ke konci knihy jsem si říkala, že to proboha nemůžou stihnout, vždyť už je jen pár stránek do konce. Zda tedy budu muset číst i další díl, když to nestihne. Ale pak, po určité události, mi spadla brada. Tohle jsem opravdu nečekala a byla jsem ve velkém šoku a možná jsem ještě i teď v šoku, jak nad tím při psaní recenze přemýšlím.

Hned na první pohled mne zaujala anglická obálka, která je ovšem filmovou verzí. A proto ji sem i schválně dávám, abyste se na ni mohli podívat. Je opravdu povedená a dá se říci, že z ní dýchá sci-fi, stejně tak jako z české obálky.

★★★★★