Muž jménem Ove

Originální název: En man som heter Ove
Autor: Fredrik Backman
Rok vydání celosvětově: 2012
Nakladatelství: Host
Žánr: Humorné, Román
Počet stran: 333 stran
Obsah:
Román o lásce, pořádném nářadí a o tom, proč je důležité jezdit saabem.
Ovemu je padesát devět let. Řídí saab. Na pozici předsedy družstva vlastníků byl sice vystřídán už před pár lety — což on sám považuje za převrat —, ale to mu rozhodně nebrání ve vykonávání funkce strážce pořádku. Samozvaného strážce pořádku.
Když se do protějšího domku přistěhují noví sousedé a místo pozdravu se jim jen tak mimochodem podaří nacouvat do Oveho poštovní schránky, spustí se kolotoč nečekaných událostí — začíná příběh o překvapivém přátelství, toulavé kočce a prastarém umění řídit. A o tom, jak se změní životy lidí, kteří se s Ovem setkají.

~~~

Ačkoli narážím dost často na názor, že se jedná o humornou knihu a má rovnou i u sebe jako žánr humor, rozhodně jsem proti tomu, že v knize je spousta humoru. Jakožto humorné pasáže se určitě vyskytnou, zejména když se týkají kocoura. To se autor snaží o něm psát humorně, aby to člověka pobavilo. Jen to všechno ale přebíjí, že se jedná vlastně o smutný příběh.

Zprvu to tak ani nemusí vypadat. Věřím, že vás první kapitola pobaví, ale postupně se v knize objevuje i další časová linka, která se týká Oveho mládí až po současnost. A právě zde se vyskytuje dosti smutný příběh. Když víte, proč se Ove tak chová, tak prostě vám toho moc vtipného nepřijde a je vám ho podstatně líto, i když se sem tam chová jak nerudný dědek.

Teoreticky se dá říci, že kniha má celkem tři časové linky. Ovšem, té třetí si pořádně všimnete na konci, když ne na začátku. Jak jsem psala výše, jedna linka se týká Oveho mládí, další se týká děje a skutečností, které se odehrává ještě před přítomností. A pak je tam ta ohledně přítomnosti. Jen ta se objeví až ke konci. Takže převážně se v knize zaobíráte jen dvěma.

Ove poněkud skepticky pozoroval tuhle malou přírodně-gramatickou katastrofu.

Řekla bych, že každý knihu může uchopit po svém. Pro někoho to zůstane jen smutným příběhem. Někoho to vůbec nemusí bavit a nakonec je rád, že to vůbec dočte. A též se najdou lidé, kterým se kniha velmi líbí a pohladí je po duši. Já tedy osobně patřím do první skupiny a jsem ráda, že to mám za sebou.

Z postav jsem si nedokázala nikoho pořádně oblíbit. Nenašla jsem k nim během čtení cestu. Jen jsem některé dokázala pochopit, proč se zrovna tak chovají. Zprvu postav bylo velmi málo, ale postupem času se začaly přidávat nové a nové, které se pak začaly stýkat s Ovem. Takže jste dosti poznali čtvrť, ve které Ove bydlí.



Z obálek mne nejvíce zaujala tato, protože se odlišuje tím, že na obálce nevidíme reálnou postavu, nýbrž jen nakreslenou hlavu. Jak můžete vidět, jedná se o anglickou obálku. Mohu říci, že se mi moc obálek u Oveho nelíbilo.

★★★☆☆