Hostina pro vrány

Originální název: A Feast for Crows
Autor: George R. R. Martin 
Rok vydání celosvětově: 2005
Nakladatelství: Argo
Série: Píseň ledu a ohně, 4. díl
Žánr: Dobrodružné, Fantasy, Román
Počet stran: 800 stran
Obsah:
Po staletích krutých zápasů a osudových zrad se sedm mocností vládnoucích jedné říši navzájem zdecimovalo natolik, že jim nezbývá než nyní žít v tísnivém příměří. Nebo to tak alespoň vypadá… Pár jedinců si stále ještě dělá nárok na kdysi zoufale žádaný Železný trůn, ale jsou příliš slabí nebo vzdálení, než aby se jim to mohlo podařit. Válka, která zuřila tak dlouho, strávila sama sebe… Avšak jako v dohře jakéhokoli vrcholného zápasu netrvá dlouho, a začnou shromažďovat zrádci, psanci, odpadlíci a mrchožrouti, hašteřící se nad kostmi mrtvých a nad kořistí přeživších. S tím, jak se lidské vrány slétají ke své hostině z popele, se v Sedmi královstvích rodí nové intriky a vznikají nebezpečné aliance, zatímco ze zlověstného soumraku minulých zápasů a chaosu se vynořují překvapivé postavy. Je to čas, kdy se moudří a ctižádostiví, ale i zrádní a silní snaží pomocí svých schopností, moci a magie přežít kruté a strašlivé časy, jež nastaly. Je to čas, kdy se lidé prostí i urození, bojovníci i čarodějové, úkladní vrazi i mudrcové dávají dohromady a snaží se bojovat o své místo na zemi a své životy. Protože na hostině pro vrány je mnoho hostí – ale jen pár jich nakonec přežije.

~~~

Po dočtení Bouře mečů jsem se hodně těšila na pokračování. Vím, že předchozí díly mě vůbec nezklamaly a pokaždé mě velmi bavily. Byla radost je číst, a to jsem očekávala také u Hostiny pro vrány. Jenže překvapivě jsem zrovna tento díl četla poměrně dlouho a někdy jsem se ani nedokázala soustředit na text a musela jsem knihu odložit.

Na co jsem se velmi těšila, se zde nevyskytlo, a když už tak minimálně. Mohu říci, že mě to poměrně zklamalo a chvíli mi trvalo, než jsem si navykla na jiné postavy, z jejž pohledu jsem viděla události, které probíhaly v Západozemí. Přišlo mi, že je to odrazovým můstkem pro další díl a zároveň dohrou pro Bouři mečů. Tak či tak ty nejzajímavější postavy zde chyběly, ale dle autorova vyjádření, objeví se v Tanci s draky.

Řekla bych, že největší roli zde měla Cersei, která mne zprvu nebavila, přece jen jsem ji neměla ráda a hodně se mi protivila. Ale postupem času jsem si její kapitoly oblíbila, kdyby ne, tak by to bylo horší, protože se v knize ze všech nejvíce objevovala. Nakonec bylo fajn sledovat její chování a spřádání intrik. Ale to nic nemění na mém názoru, že ji nemám ráda.

Brienne zprvu byla velmi fajn, ale jakmile začala putovat, přišlo mi to poněkud slabší a často mě to nebavilo. No, ke konci knihy se ale její kapitoly poměrně zlepšily a byly dost napínavé. A mohu říci, že se mi u ní líbil Podrickovo chování, které bylo přímo úsměvné. Navíc jsme se zde dozvěděli i něco málo o samotné Brienne.

„Pane? Má paní?" upozornil Pod. „Před námi je vůz."

Když nad tím tak přemýšlím, tak mne snad nejvíce bavily části, které se týkaly Victariona, sera Oakhearta a Arianne. Líbilo se mi dozvídat se o jiných místech, než na která jsme zvyklí z předchozích dílů. Hlavně Železní to zde měli nejvíce zajímavé a bylo fajn sledovat, jak se to u nich vyvíjí. A pak Dorne, jak to tam probíhá, a hlavně, jak to tam vypadá. Protože tohle je první setkání s Dorne a tamním princem. Možná proto, že tyto kapitoly byly se svým prostředím nové, mě velmi bavily.

Mrzelo mne, že Arya nedostala v knize mnoho prostoru a když už se objevila, tak sem tam s delšími časovými úseky. Hlavně její poslední kapitola skončila velmi zajímavě a ráda bych se dozvěděla, jak to s ní bude dál. No, budu si muset chvíli počkat, než se to dozvím. To samé platí i pro Sansu a Samwella. Též se v knize moc neobjevily, ale za to jejich části byly velmi pozoruhodné. Celkově jsem zvědavá na všechny postavy, jak to s nimi dopadne.

Když to vezmu, hodně se zde soustředilo na popisování okolí, což mi nevadí. Sem tam nějaká ta akce, a že by se stalo něco ohromného, to spíše ani ne. Jen větší akce, které pozměnily chod Západozemí a k tomu další a další intriky. Spíše to vidím, že mnoho důležitějších věcí se odehraje v následujícím dílu. I přes to se mi kniha velmi líbila a stála za přečtení.


Myslela jsem si, že výběr obálky bude lehký, dokud jsem se nedostala na dvě krásné obálky, které mě ihned zaujaly. Výběr to byl složitý, no nakonec jsem zvolila dánskou obálku, která mi seděla k názvu knihy.

★★★★☆