Kříďák

Originální název: The Chalk Man
Autor: C. J. Tudor
Rok vydání celosvětově: 2018
Nakladatelství: Kalibr
Žánr: Román, Thriller
Počet stran: 320 stran
Obsah:

Všichni máme tajemství. Před některými utíkáme, ale ona si nás najdou. A některé hry končí vždycky stejně… Mysteriózní thriller Kříďák je tu – a nedá se před ním utéct.
Cítíte to v lese, ve škole i na hřišti, cítíte to v domech a v lunaparku. Cítíte to na většině míst v malém městečku Anderbury… strach, že vás někdo nebo něco sleduje. Začalo to na pouti roku 1986, kdy se stala ta nehoda. Toho dne potkal dvanáctiletý Eddie pana Hallorana – pana Křídu. Ten přivedl Eddieho na myšlenku nevinné hry pro něj a partu jeho přátel: za pomoci křídových kreseb si mohli nechávat vzkazy. Byla to docela zábava – dokud je křídoví panáčci nedovedli k tělu. Mrtvému dívčímu tělu, rozřezanému na kousky. Tahle událost se jim nesmazatelně vryla do nočních můr. A třicet let poté najdou v dopisních schránkách záhadnou obálku – s panáčkem a kusem křídy. Strašáci z dětských let totiž možná stále dokážou zabíjet.

~~~

Kříďáka jsem si chtěla přečíst od chvíle, co vyšel. Jak to však se mnou bývá, tak jsem se k němu dostala až po pěkně dlouhé době. A mohu říci, že kniha stála opravdu za přečtení a nedokázala jsem se od ní odtrhnout.

 

Kniha neobsahuje přímo číslované kapitoly. Za kapitoly jsem považovala časové údaje, jakožto rok 1986 a 2016. Často byly velmi krátké a někdy končily tak zajímavě, že jsem byla zvědavá, jak to bude pokračovat, a to mě dost drželo u knihy.

 

Na to, že mi přišlo, že se jedná o malé město, se za rok 1986 stihlo udát tolik věcí, že jsem jen zírala. A ještě k tomu v tak krátké době. Vše bylo tak barvitě líčeno, že mi vůbec nedělalo problém si to představit. Stejně tak i autorčin styl byl velmi čtivý.

Přiznám se, že jsem se při čtení snažila tipnout si, kdo by to dívčímu tělu mohl provést. Avšak mi do toho vůbec nikdo neseděl, tak jsem to nakonec nechala být. Ještě bych k tomu ráda něco dodala, ale bohužel, nechci vyzrazovat některé věci, které by mohly ovlivnit pohled na příběh.

„Tajemství jsou jako prdel. Každej ji má. Někdo ji má akorát špinavější než ostatní."

Postavy byly velice reálně napsány a často se je dalo pochopit, proč se zrovna takto zachovaly. Z nich jsem si hned oblíbila hlavního hrdinu, Eddieho. Ostatně z party dětí jsem měla ráda skoro všechny, až na Mickeyho, který mě stejně jako ostatní, trochu rozčiloval. 

Co mě nejvíce šokovalo, byl samotný konec, kdy se konečně začaly rozplétat zašmodrchané příběhy. Pomalu jsem tak získávala odpovědi na své otázky. V jednu chvíli jsem si myslela, že na tu zásadní odpověď nedostanu, ale opak byl pravdou. A to mě velmi šokovalo.

Věřím, že kniha se bude líbit hlavně těm, kteří si chtějí užít thriller, jenž je velice zamotaný a nenechá vás být se vším jistí. Navíc ve vás nechá napětí, až do samého konce, kdy pak knihu zavřete a oddechnete si. 

 

Nejvíce se vyskytovala ta obálka, která je i u nás. Avšak jsem našla i ještě jednu, která mě zaujala hned na první pohled. Jedná se o bulharskou obálku.

★★★★★