Nikdynoc

Originální název: Nevernight
Autor: Jay Kristoff
Rok vydání celosvětově: 2016
Nakladatelství: CooBoo
Série: Nikdynoc, 1. díl
Žánr: Dobrodružné, Fantasy
Počet stran: 506 stran
Obsah:
Dcera popraveného zrádce Mia Corverová se ukrývá ve městě postaveném z kostí mrtvého titána. Vydává se na cestu, aby se stala učednicí nejobávanějšího a nejtajemnějšího sdružení vrahů v celé zemi – Rudé církve. I když vyniká v použití jedů a zbraní, nemůže ji to zachránit před spiknutím, které se na ni v temnotě chystá. Dokáže ho odhalit včas, než ji dostihne, a pomstít se těm, kteří můžou za smrt jejího otce?

~~~

Na to, jak tato kniha byla opěvovaná, tak jsem se docela i těšila, že mě bude bavit. A nemohu říci, že by má očekávání byla splněna. Hlavně z ní mám rozporuplné pocity, jakožto něco bylo dobré a něco mě nebavilo. Co ale musím přiznat, tak že se četla sama od sebe.

Jakožto na rovinu vám řeknu, že samotný začátek mě moc nechytil a musela jsem chvíli bojovat, abych knihu neodložila. Jako další, co mě na ní nebavilo, byly vzpomínky na její minulost. U nich jsem měla ohromnou chuť je přeskočit a často jsem se k nim nutila. Ani mi nepřijde, že bych si tam snad nějakou tu její vzpomínku oblíbila.

Ale nakonec jsem to vydržela a od chvíle, kdy se Mia začala učit na pořádnou vražedkyni, tak jsem si samotné čtení užívala. Četlo se to moc dobře a neustále mě zajímalo, co bude dál, a jak se to ještě bude vyvíjet. Hlavně ta drobná detektivní zápletka byla dobře provedená a přemýšlela jsem nad tím, kdo by to mohl být. Upřímně, vůbec mě nenapadlo, že to mohla být ta dotyčná osoba.

„Když máme rádi knihy, tak nás taky mají rády."

Co je na knize zvláštností, jsou poznámky pod čarou. Musím přiznat, že mi sem tam přišli zajímavé. Hlavně, když se týkaly dávné minulosti, tak ty mě bavily nejvíce. Jenže ty, které osvětlovaly jednu věc či určitou situaci, už tolik ne. Nevadilo by, kdyby byly vynechány. Ale na druhou stranu knihu udělali o trochu zvláštnější.

Nemohu říci, že bych měla nejoblíbenější postavu. Všechny postavy jsem měla velmi ráda a každá mi sedla. Popravdě, každá měla něco do sebe a nešlo si v nich najít někoho, koho bych nemusela. Snad nejvíce jsem si oblíbila Trica spolu s Ash.

Celkově pro ty z vás, kteří nemusí erotické scény, tak se tu nějaká ta scéna objeví. Podle mě to není nijak hrozné, a když tak to lze snadno přeskočit. Navíc to docela k příběhu sedí, a nemusíte se popřípadě bát, že by byly nějak explicitně popsané.

Výběr obálky byl pro mě tentokrát velice jednoduchý. Buď na obrázku byl havran anebo dívka, a zrovna tu vám sem přidávám. Jedná se o anglickou obálku.

★★★☆☆