Anna ze zeleného domu

Originální název: Anne of Green Gables
Autor: Lucy Maud Montgomery
Rok vydání celosvětově: 1908
Nakladatelství: Albatros
Série: Anna ze zeleného domu, 1. díl
Žánr: Dětské, Román
Počet stran: 366 stran

Obsah: 
Příběh dívenky Anny, sirotka, který nachází u dvou stárnoucích sourozenců, až doposud osaměle hospodařících na své venkovské farmě, svůj první opravdový domov, má na hony daleko k jakékoli sentimentalitě. Zato vtipu, humoru a životního optimismu má v sobě nadbytek. Hubená, pihovatá a hlavně neuvěřitelně upovídaná Anna s rezavými vlasy a nevyčerpatelnou fantazií si získá čtenáře od prvního okamžiku.

~~~

Tato kniha mi byla doporučena od kamarádky. No spíše mi byla dána za povinnost, abych si ji přečetla. A po jejím následujícím šoku jsem jí odpřísáhla, že ji brzy přečtu. Má přísaha se naplnila a přečetla jsem ji. Myslím, že může mít ze mne radost.

Zpočátku mne kniha vůbec nebavila, nedokázala jsem si nikoho z nich oblíbit a nechtělo se mi ji číst. Ale jelikož tuto jsem měla ve formě ebook knihy, tak jsem si řekla, že to překousnu. Též mi vadily Aniny sáhodlouhé projevy, často mi lezly na nervy a doufala jsem, že už brzo skončí, či budou kratší.

Po asi stovce přečtených stran jsem si na ni už navykla a dané projevy mi ani tolik nevadili. Místy opravdu byly pěkné. A hlavně k tomu asi dopomohlo dění v Avonlea a postupné dospívání Anny. To už mi přišla moudřejší a i vychovanější. Tím jsem ji postupem stránky za stránkou trochu oblíbila.

Nejvíce co se mi na knize líbilo, byly scény, které se týkaly Anny a Gilberta Blytha. To jejich chování a snaha být ten nejlepší, která vlastně nejvíce pramenila z Aniny strany. Dále nemohu opominout chvíle, kdy se Anna vyskytla se svými kamarádkami. Ty též nebyly vůbec špatné.

Musím přiznat, že mne zaujal čas, který v knize ubíhal. Opravdu bych nečekala, že to půjde tak rychle, spíše jsem čekala, že celá kniha bude v rámci max. několika měsíců. Ale jaké to překvapení, když je to v rámci několika let. Stále jsem na to zapomínala, že to tak rychle utíká, že mne sem tam zarazily zmínky o tom, kolik let je Anna u Curthbertových.

A co ten konec? To bylo šokující, kdo by řekl, že se to stane? No, většinou takové věci bývají nečekané, že? Ale naše hrdinka to nakonec zvládla, i když to bylo pro ni velice těžké.

No, z obálek ze zahraničí se mi zalíbila tato anglická obálka. Ty barvy a to provedení je opravdu kouzelné. Pomalu jako kdyby to nebyla obálka, ale nějaký obraz, který pak postačí zavěsit do místnosti. Což ono by to tak i šlo udělat, že?

★★★★☆