Manžela jsem nezabila

Originální název: 我不是潘金莲
Autor: Liou Čen-jün
Rok vydání celosvětově: 2012
Nakladatelství: Odeon
Žánr: Humorné, Román
Počet stran: 336 stran
Obsah:
Hlavní postavou románu je žena jménem Lotos, vesničanka středního věku, která se bouří proti mašinerii státního aparátu a dotáhne to v soudním sporu až do nejvyšších pater. Nebouří se ale z politické uvědomělosti, ale proto, že přišla o manžela. Sama se s ním rozvedla, neboť podruhé otěhotněla. Přišla tedy s nápadem, že se rozvedou, a až ona porodí, zase se po nějaké době vezmou. Nepočítala ale s tím, že si její muž mezitím najde mladší a už se k ní vrátit nechce. Tragikomická satira současného čínského autora.

~~~

U této knihy jsem nebyla jistá, co mám očekávat. Trošku jsem se obávala, že mě to tolik nechytne a budu z knihy zklamaná. Ale jaké to bylo překvapení, když mě kniha naprosto pohltila a já si užívala její čtení. A že mi to rychle uteklo.

Hned na začátku knihy jsem se setkala s velmi absurdním případem. Lotos chtěla prokázat, že její rozvod je neplatný, aby se pak následně mohla vzít teď již s bývalým manželem, a nakonec aby se rozvedla. A to je dost velký problém, jelikož v rámci toho byly ještě další případy, které by se musely projednat.

Už jen toto mě chytilo a zajímalo mě, jak to půjde dál. A že to nabralo dost zajímavý směr. Nečekala jsem, až kam si půjde stěžovat. Už vůbec mně nenapadlo, na koho všechno by si mohla stěžovat. Ovšem jednou stížností to neskončilo a tak jsem sledovala její pravidelné stěžování v průběhu několika let.

Hlavní hrdinku, Lotos, jsem si velice oblíbila a s jejím případem jsem jí fandila. Abych pravdu řekla, tak zároveň byla mou jedinou oblíbenou postavou. Samozřejmě, vyskytly se tam i další postavy, z jejichž pohledu je též příběh sledován. 

„Jak se říká, člověk se nemá věšet hned na prvním stromě."

Kniha obsahuje tři kapitoly, v nichž se nachází podkapitoly. Ty převážně bývají krátké a čtení tak rychle utíká. Já osobně jsem si myslela, že všechny kapitoly se budou zabývat Lotos. Nakonec jsem byla překvapená, když se třetí kapitola zaobírala úplně někým jiným. Chápu proč to tak bylo. Ukazovala, jaký dopad měl Lotosin případ na státní aparát.

Když to tak shrnu, s knihou jsem byla velice spokojená. Hodně jsem si ji užila, zvláště tu absurdnost. Na knihu lze pohlížet i na fungování totalitních režimů, ale je na každém čtenáři, co z toho bude upřednostňovat a co si z knihy vezme.

Ráda bych doporučila knihu k přečtení. Ale je mi jasné, že zrovna tato bude patřit na dva tábory. Některým se může zalíbit tak jako mně a jiné nemusí bavit. Takže je to jen čistě na vás, zda do toho chcete jít či ne.

Obálek bylo velké množství a výběr z nich byl dost pestrý. Nakonec jsem ale vybrala přímo originální obálku, takže zde máte čínskou.

★★★★☆