Překvápka a banality

 

Autor: Zora Šimůnková
Nakladatelství: CrowdPress
Žánr: Povídky
Obsah:  

„Ti, kteří autorku alespoň trochu znají, právem očekávají lehkost, laskavý humor a nečekané pointy. Tato knížka ale obsahuje mnohem víc. Je o objevování zázraků ve všedním životě. O zjištění, že mohou být na každém kroku, jsme-li ochotni či schopni je vidět.“

Jana Franče Jirásková, spisovatelka

~~~

Od Václava z CrowdPress mi přišla nabídka, za niž mu velice děkuji, zda bych si nechtěla přečíst Překvápka a banality, které sice ještě nevyšly, jelikož se na ně uspořádává sbírka, aby kniha mohla být vydána. Momentálně do konce zbývá osm dní. Na zkoušku jsem si na jejich webu přečetla jako první povídku Když se Maruně ukázal anděl a na rovinu mohu říci, že mě hned chytila a tušila jsem, že se mi obdobně budou líbit i další povídky z knihy Překvápka a banality.

V knize naleznete přes třicet různých povídek. Nejčastěji jsou zaměřeny humorně, ale též se najde několik tajemnějších povídej, a dokonce i pár smutných se objeví. Ale tedy převážně přesahují právě ty úsměvné povídky. Často jsem u nich pociťovala lehkost, která mi i zůstala po dočtení. Nečekala jsem to, ale kniha se mi perfektně sedla do mého smyslu pro humor. A zrovna to je docela těžké, jelikož málokdy mi humorné knihy sednou.

Délka povídek je naprosto různorodá. Naleznou se tak povídky, které jsou na vícero stránek a jiné, které mají pouze dvě, u nichž jsem se ani nenadála a najednou byl konec. I když jsem si zprvu řekla, že si přečtu denně jednu povídku, abych si je pořádně vychutnala, tak jsem nakonec neodolala a četla jsem jich více. Až tak mě chytili a určitě mám v plánu, že po čase po knize opět šáhnu a tentokrát si je budu poctivě kouskovat.

Prospět světu může vždycky jen jeden ze všech lidí.

Všimla jsem si, že autorka knihy má dost podobný názor na múzy jako já, což mě velice mile pobavilo. Často se tak téma múz prolínalo některými povídkami a stejně tak na tom bylo nadpřirozeno a náboženství. I když mívám problémy s náboženstvím v knihách, tak jsem si dokonce jednu povídku, a to konkrétně Jedenácté přikázání velice oblíbila. Velmi vtipně pojatým způsobem byl vysvětlen vznik přikázání.

Mezi mé další oblíbence patří Pán Chlebíčků, u kterého jsem přemýšlela, co se tam tak děje. Ale měla jsem drobné tušení, které se mi pak vyplnilo, a jakožto byla moc hezká, ale zároveň lehce smutná. Nejvíce mě však zasáhla povídka Sýr, u které jsem si vzpomněla na blízké, kteří to měli obdobně jako hlavní hrdina. A myslím si, že na tohle jen tak nezapomenu.

 

 Knihu Překvápka a banality vřele doporučuji každému, kdo si chce přečíst povídky, po nichž bude pociťovat klid a mír na duši. Věřím, že v ní najdete též příběhy, které vás chytnou za srdce podobně jako mě. A nejlepší bude, když si je nakouskujete, myslím, že si je pořádně pak vychutnáte.

Pokud máte chuť knihu podpořit, tak můžete na stránkách prekvapka.cz, kde se můžete podívat na ukázky a rozhodnout se tak, zda by se vám líbila, nebo ne. Ještě jednou velmi děkuji Václavovi, moc si toho vážím, že jsem si mohla přečíst Překvápka a banality.

★★★★★